Každý rok se mnoho zaměstnanců ocitne v situaci, kdy dostanou výpověď nebo uzavřou dohodu o ukončení pracovního poměru. Mnohdy přitom neví, na co mají nárok, a zda jim zaměstnavatel musí vyplatit odstupné. Chyby při rozvázání pracovního poměru vedou k častým soudním sporům.

‍

Kde se dělají nejčastější chyby?

1. Zaměstnavatel odmítne vyplatit odstupné – například argumentuje tím, že zaměstnanec nebyl skutečně nadbytečný.
2. Špatně formulovaná dohoda o ukončení pracovního poměru – pokud v ní není výslovně uveden důvod výpovědi, zaměstnanec může přijít o odstupné.
3. Neplatná výpověď pro nadbytečnost – Nejvyšší soud již několikrát rozhodl, že zaměstnavatel musí prokázat reálnou organizační změnu a příčinnou souvislost s propuštěním.
4. Chyby při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů – pokud zaměstnavatel neprokáže, že zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost pro výkon práce, výpověď může být neplatná.

‍Právní základ odstupného

Odstupné upravuje § 67 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Zaměstnanci přísluší, pokud dostane výpověď z organizačních důvodů (§ 52 písm. a)–c)) nebo pokud pracovní poměr končí dohodou z těchto důvodů.

Výše odstupného:

• 1násobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok.
• 2násobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval 1–2 roky.
• 3násobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval alespoň 2 roky.
• 12násobek průměrného výdělku, pokud zaměstnanec končí kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání​.

Soudní rozhodnutí

1. Odstupné a neplatná výpověď

– Pokud zaměstnavatel podá neplatnou výpověď a zaměstnanec se úspěšně domůže neplatnosti, odstupné se zaměstnanci nenáleží, protože jeho pracovní poměr pokračuje​.

2. Dohoda o ukončení pracovního poměru a odstupné

– Pokud se v dohodě o ukončení pracovního poměru uvede důvod nadbytečnosti, zaměstnanec má nárok na odstupné. Zaměstnavatel nemůže později tvrdit, že zaměstnanec nadbytečný nebyl​.

3. Nárok na odstupné při organizační změně

– Zaměstnavatel musí prokázat reálnou organizační změnu a příčinnou souvislost s propuštěním zaměstnance. Pokud reorganizace byla pouze formální, nárok na odstupné vzniká​.

4. Snížení odstupného kvůli zavinění zaměstnance

– Odstupné nelze snížit proporcionálně podle zavinění zaměstnance na ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel nezprostil svou odpovědnost za škodu, musí odstupné vyplatit v plné výši​.

5. Odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů

– Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, má nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku​.

6. Neplatná výpověď a nárok na náhradu mzdy

– Zaměstnanec, který obdržel neplatnou výpověď, má nárok na náhradu mzdy, ale nikoli na odstupné, pokud jeho pracovní poměr pokračuje​.

7. Právo na odstupné při převodu podniku

– Pokud zaměstnanec odmítne přechod k novému zaměstnavateli a pracovní poměr končí výpovědí, nemá nárok na odstupné​.

8. Doručení výpovědi a odstupné

– Pokud zaměstnavatel nedoručí výpověď správně, odstupné se vyplácí i při opožděném ukončení pracovního poměru​.

9. Výpověď pro nadbytečnost a výše odstupného

– Odstupné se odvíjí od délky trvání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec pracoval alespoň 2 roky, má nárok na trojnásobek průměrného výdělku​.

10. Výpověď těhotné zaměstnankyni a odstupné

– Pokud zaměstnavatel propustí těhotnou ženu pro nadbytečnost, musí odstupné vyplatit, pokud výpověď odpovídá zákonným podmínkám​.

11. Výpověď v ochranné době (nemocenská, mateřská dovolená)

– Výpověď v ochranné době je neplatná, ale pokud zaměstnanec podepíše dohodu o ukončení pracovního poměru, odstupné mu náleží​.

12. Nesprávné doručení výpovědi a odstupné

– Pokud zaměstnavatel neprokáže, že výpověď byla řádně doručena, musí zaměstnanci vyplatit odstupné​.

13. Odstupné při zrušení pracovního místa

– Zaměstnavatel musí prokázat, že pracovní místo bylo skutečně zrušeno. Pokud místo existuje dál, zaměstnanec má nárok na odstupné​.

14. Výpověď pro porušení pracovní kázně a odstupné

– Zaměstnanec, který obdržel výpověď za porušení kázně, nemá nárok na odstupné, pokud zaměstnavatel důvod řádně doloží​.

15. Nesprávná výše odstupného

– Pokud zaměstnavatel vyplatí odstupné v nižší než zákonné výši, zaměstnanec má právo domáhat se doplacení u soudu​.

‍

‍

Proč mít advokáta?

• Specializovaný právník se v problematice vyzná a zná rozhodovací praxi soudů.
• Ročně řeší desítky podobných případů, takže ví, jaké argumenty mohou u soudu uspět.
• Pomůže správně formulovat dohodu o ukončení pracovního poměru tak, aby zaměstnanec nepřišel o své nároky.
• Pokud zaměstnavatel odmítne odstupné vyplatit, advokát pomůže s podáním žaloby a zastoupením u soudu.

‍

pracovni-rad-a-vnitrni-smernice-na-miru

ochrana-obchodniho-tajemstvi---klic-k-vasemu-podnikani

zastoupeni-u-soudu

vypoved-z-pracovniho-pomeru-nejcastejsi-chyby-a-rozhodnuti-soudu

‍

Mám nárok na odstupné, pokud jsem podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru?

Ano, ale záleží na důvodu ukončení pracovního poměru.

Pokud je v dohodě uvedeno, že pracovní poměr končí například z důvodu organizačních změn, zrušení pracovního místa nebo nadbytečnosti, nárok na odstupné zpravidla vzniká. Naopak pokud je dohoda uzavřena bez uvedení zákonného důvodu, zaměstnavatel může následně tvrdit, že odstupné nenáleží.

Proto doporučujeme vždy zkontrolovat text dohody ještě před jejím podpisem.

Jak vysoké odstupné mi náleží?

Výše odstupného se obvykle odvíjí od délky pracovního poměru.

Zákoník práce stanoví zejména:

• 1násobek průměrného výdělku při zaměstnání kratším než 1 rok,
• 2násobek průměrného výdělku při zaměstnání alespoň 1 rok,
• 3násobek průměrného výdělku při zaměstnání alespoň 2 roky.

V některých případech může být odstupné vyšší, například pokud je sjednáno v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Dostal jsem výpověď pro nadbytečnost. Stačí to k získání odstupného?

Ne vždy.

Zaměstnavatel musí prokázat skutečnou organizační změnu a souvislost mezi touto změnou a zrušením Vašeho pracovního místa. Pokud byla reorganizace pouze formální a práci nadále vykonává jiný zaměstnanec, může být výpověď napadnutelná.

V takovém případě je vhodné situaci posoudit individuálně.

Mám nárok na odstupné, pokud jsem dostal neplatnou výpověď?

Obvykle nikoliv.

Pokud soud rozhodne, že výpověď byla neplatná a Vy trváte na dalším zaměstnávání, pracovní poměr pokračuje. Namísto odstupného Vám však může vzniknout nárok na náhradu mzdy za dobu, kdy Vám zaměstnavatel nepřiděloval práci.

Výše náhrady mzdy může být v některých případech výrazně vyšší než samotné odstupné.

Může mi zaměstnavatel odstupné snížit?

Zpravidla ne.

Pokud vznikl zákonný nárok na odstupné, zaměstnavatel jej nemůže jednostranně krátit například s odkazem na pracovní chyby zaměstnance nebo údajnou spoluodpovědnost za vzniklou situaci.

Pokud bylo odstupné vyplaceno v nižší částce, lze se domáhat doplacení.

Mám nárok na odstupné při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání?

Ano, a často ve výrazně vyšší výši.

Pokud pracovní poměr končí proto, že zaměstnanec nesmí dále vykonávat práci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, může vzniknout nárok na odstupné ve výši až dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.

Správné posouzení důvodu ukončení pracovního poměru je zde zásadní.

Co když mi zaměstnavatel odstupné vůbec nevyplatil?

Nevyplacení odstupného neznamená, že nárok zanikl.

Zaměstnanec se může domáhat jeho zaplacení soudní cestou, a to včetně zákonných úroků z prodlení. Před podáním žaloby je však vhodné zkontrolovat důvod skončení pracovního poměru, výši odstupného a veškerou související dokumentaci.

Kdy nemám na odstupné nárok?

Nejčastěji tehdy, pokud pracovní poměr skončil:

• výpovědí pro závažné porušení pracovních povinností,
• okamžitým zrušením pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnance,
• dobrovolnou výpovědí zaměstnance bez zákonného důvodu,
• odmítnutím přechodu k novému zaměstnavateli při převodu podniku.

Každý případ je však potřeba posuzovat individuálně podle konkrétních okolností.

Podepsal jsem dohodu a až poté zjistil, že jsem měl mít odstupné. Mohu se ještě bránit?

Ano.

V praxi se často stává, že zaměstnanec podepíše předloženou dohodu, aniž by znal všechny své nároky. Pokud okolnosti ukazují na organizační změny, zrušení pracovního místa nebo zdravotní důvody, může být možné nárok na odstupné uplatnit i dodatečně.

Proto doporučujeme nechat si dohodu před podpisem zkontrolovat odborníkem.

‍