V této zprávě se uvádí, že fyzické osoby, které vytvářejí audiovizuální mediální obsah (např. vloggeři, influenceři) a nabízejí jej na platformách typu Instagram, Facebook, TikTok apod., pokud jimi poskytovaná služba naplňuje definiční kritéria audiovizuální mediální služby na vyžádání (dále AVMSnV) jsou povinni se evidovat u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
A to za předpokladu, že jejich činnost:
Je provozována jako hospodářská činnost, tedy, když tvůrce svou činností sleduje generování zisku;
hlavním účelem služby je informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost, resp. oslovovat širokou veřejnost prostřednictvím audiovizuálních obsahů;
je pod redakční kontrolou tvůrce;
a tvůrce jako podnikatelský subjekt sídlí v České republice.
V zákoně o audiovizuálních mediálních službách je dále uvedeno, že za audiovizuální službu se nepovažuje služba, která nesoutěží s televizním vysíláním.
Zákon dále stanoví, že osoba, která nesplní oznamovací povinnosti se dopouští přestupku a lze ji uložit pokutu je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 1000000,-Kč.
Dle aktuálně platného zákona je tato povinnost pro tvůrce skutečně takto uložena, a s ohledem na vývoj v EU a směrnici, nelze očekávat, že by tato povinnost z českého právního řádu zmizela. Modifikována nebo změněna by mohla být pouze novelizaci zákona, který by ovšem musel být v souladu se Směrnicí EU.
Z důvodové zprávy k zákonu o audiovizuálních mediálních službách
V důvodové zprávě k zákonu o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání se uvádí, že zákon se nepoužije na činnosti, které nemají povahu hospodářské činnosti nebo nesoutěží s televizním vysíláním (např. soukromé internetové stránky a služby spočívající v poskytování nebo šíření audiovizuálního obsahu vytvářeného soukromými uživateli za účelem sdílení a výměny v rámci zájmových společenství apod.) nebude navrhovaná právní úprava dopadat. Mezi audiovizuální mediální služby na vyžádání nelze zahrnovat ani služby, jejichž hlavním účelem není poskytování pořadů, tj. případy, kdy audiovizuální obsah je vzhledem ke službě pouze podružný a není jejím hlavním účelem (např. internetové stránky, které pouze doplňkově obsahují audiovizuální prvky, jako jsou animované grafické prvky, krátké reklamní šoty, audiovizuální informace související s výrobky nebo službami nebo jiná audiovizuální informace doplňující textovou nebo obrazovou část internetové stránky)
EU Směrnice a její výklad
Ve Směrnici (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu, se mimo jiné uvádí: ….. řada diváků se při sledování audiovizuálního obsahu přesunula k jiným, přenosným zařízením. ….Vzrostl však význam nových typů obsahu, jako jsou videoklipy nebo obsah vytvářený uživateli, a v současné době již existují dobře zavedení noví účastníci trhu včetně poskytovatelů služeb videa na vyžádání a platforem pro sdílení videonahrávek. Toto sbližování médií vyžaduje aktualizovaný právní rámec, který zohlední vývoj na trhu a zajistí rovnováhu mezi přístupem k on-line službám poskytujícím obsah, ochranou spotřebitele a konkurenceschopností. Tyto služby sociálních médií je třeba zahrnout do oblasti působnosti směrnice 2010/13/EU, neboť se ucházejí o stejné publikum a příjmy jako audiovizuální mediální služby. Navíc mají rovněž značný dopad, neboť uživatelům usnadňují možnost utvářet a ovlivňovat názory jiných uživatelů.
ERGA (European Regulators Group for Audiovisual Media Services) vydala report: Analysis and recommendations concerning the regulation of vlogger. Z dokumentu lze shrnout klíčová kritéria, která určují, kdy se směrnice 2010/13/EU (ve znění novelizace 2018/1808) vztahuje na vloggery nebo youtubery:
Kritéria pro aplikaci směrnice na vloggery:
Aby vlogger nebo youtuber spadal pod definici „audiovizuální mediální služby na vyžádání“ (OD AVMS), musí splňovat následující podmínky:
Ekonomický charakter služby: Činnost musí být poskytována za úplatu (například prostřednictvím příjmů z reklamy, partnerství nebo jiných forem komerčních komunikací). Pokud činnost není trvale ekonomická (například jde pouze o koníček), může být vyjmuta z působnosti směrnice.
Obsah (videoprogramy) musí být primárně zaměřen na informování, zábavu nebo vzdělávání veřejnosti.
Redakční odpovědnost: Vlogger má kontrolu nad výběrem obsahu a jeho organizací (například správa katalogu videí na YouTube kanálu). Obsah musí být předložen uživateli na základě katalogu nebo organizovaného systému.
Masový dosah a vliv na veřejnost: Obsah musí být určen pro širokou veřejnost a mít potenciální dopad na významnou část populace. Pokud je obsah zaměřen na úzkou specializovanou skupinu (např. odborníci na určité téma), může být vyňat.
Forma distribuce: Programy musí být zpřístupněny prostřednictvím elektronických komunikačních sítí, jako je internet.
Výjimky z působnosti směrnice: Neekonomické aktivity: Obsah sdílený čistě pro nekomerční účely nebo v rámci komunitního sdílení je vyňat.Obsah s úzkým záběrem: Například specializované kanály zaměřené na malé cílové skupiny, které nemají významný veřejný dopad.Reklamní obsah: Obsah určený výhradně k propagaci produktů/služeb.
Shrnutí:
Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že vloggeři by měli velice pečlivě zvážit, zda nesplňují podmínky pro povinné oznámení svoji činnosti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Bohužel jak směrnice, tak i zákon používá neurčitých právních pojmů, a proto je každý případ nutné posuzovat samostatně a případně tento případ projednat přímo s RRTV. Dále je potřeba upozornit, že v České republice neexistuje zatím k této záležitosti rozsáhlejší judikatura soudů a je tak možné, že výklad zákona se bude v čase měnit.
Doporučujeme, aby v případě, že máte pochybnosti byl Váš konkrétní případ projednán s advokátem, který se na tuto problematiku specializuje a rovněž, aby proběhla konzultace s RRTV. V případě pochybností se osobně kloníme k názoru raději oznámení provést i s ohledem na hrozící sankce za porušení oznamovací povinnosti.
Rádi s Vámi Váš případ probereme, projednáme na RRTV a připravíme oznámení.
Svět reklamy a marketingu se neustále vyvíjí. S vývojem společnosti se mění i naše etické normy a zájmy. Objevují se nové technologie, které značkám umožňují komunikovat inovativními způsoby, což přináší příležitosti pro inovace, ale také nové regulační výzvy. Kromě tradičních médií investují inzerenti stále větší část rozpočtu do digitální reklamy, sociálních médií, affiliate marketingu, influencerů a reklamních technologií. Aby se přizpůsobili těmto změnám, musí regulátoři, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu (https://www.mpo.gov.cz/), Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (https://rrtv.gov.cz/cz/), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (https://uohs.gov.cz/en/homepage.html), Úřad pro ochranu osobních údajů (https://uoou.gov.cz/) a Česká obchodní inspekce (https://www.coi.cz/), neustále aktualizovat svá pravidla a pokyny.
Náš tým je v čele nejnovějších trendů v oblasti regulace reklamy. Pomáháme podnikům ve všech fázích jejich reklamních a marketingových aktivit, od schvalování reklamních textů až po analýzu nových způsobů sledování preferencí uživatelů a doručování reklamy, stejně jako při řešení stížností na jejich reklamu.
Denně asistujeme značkám při jejich reklamních aktivitách, včetně dodržování Kodexu reklamy Rady pro reklamu a zajištění souladu s právy duševního vlastnictví třetích stran. Pomáháme také platformám na straně poptávky, platformám na straně nabídky a vydavatelům orientovat se v stále složitějším regulačním prostředí, včetně vyšetřování ze strany regulátorů nebo výzev od jednotlivců či zájmových skupin.
Klíčové služby:
Řešení donucovacích opatření a komunikace s regulátory, jako je RRTV, ÚOHS, ÚOOÚ a ČOI.
Poradenství a vyjednávání smluv týkajících se reklamy a marketingu, včetně smluv s ambasadory značek a influencery a interních reklamních politik.
Přímý marketing, souhlasy s marketingem a poradenství v oblasti ochrany osobních údajů.
Propagační marketing, ne-vysílací/digitální marketingové kampaně, losování cen, soutěže a využití sociálních médií, včetně poradenství a přípravy podmínek.
Poradenství ohledně nových technik personalizace, doručování reklamy a reklamních technologií, včetně obchodních smluv a regulační analýzy.
Specifická due diligence pro fúze a akvizice a investice do reklamních, vydavatelských a reklamně-technologických společností.
Ochrana a prosazování značky, včetně srovnávací reklamy.
Poradenství v oblasti schvalování reklamy pro specifické sektory, jako jsou životní vědy, maloobchod, sport, finanční služby, sázky a hry.
Než se do toho pustíte, je důležité si uvědomit, že smlouvy o dílo jsou složitou právní problematikou, která může mít velký dopad na vaše práva a povinnosti.
Náležitosti smlouvy o dílo, kterým je potřeba věnovat pozornost:
Smlouva o dílo je právní dokument, kterým se zhotovitel zavazuje vykonat určitou práci na základě objednávky objednatele. Pokud má být cena díla vyšší a nejedná se o pár tisíc korun, doporučujeme, aby se přípravě smlouvy věnoval dostatečný čas a byly vyjasněny a přímo ve smlouvě konkretizovány základní body a postupy:
Cena díla
Uvedení, zda je cena konečná či nikoliv, jak a o kolik může být cena navýšena, zda je cena s DPH nebo bez. Jak bude určena splatnost ceny, jak budou placeny a kdy zálohy na cenu díla. Jak se bude postupovat, pokud nebude dílo dokončeno (rozdělení a vypořádání kupní ceny).
Provedení díla
Přesný popis toho, jaké podmínky a normy má dílo splňovat, jaká má být kvalita díla, z jakých materiálů má být dílo provedeno.
Záruka a vady díla
Jak bude postupováno při zjištění vad díla. Jaké budou lhůty pro odstranění vad, jaké sankce budou stanoveny za vady díla nebo jejich neodstranění. Zda a za jakých podmínek a na čí náklad si může objednatel nechat opravit dílo u třetí osoby. U záruky by mělo být uvedeno, jak dlouho záruka trvá, jakým způsobem se uplatňuje a jak bude probíhat plnění za záruky, zejména doba záručních oprav.
Ukončení smlouvy
Za jakých podmínek může být smlouva předčasně ukončena a jak bude vypořádána cena díla v případě předčasného ukončení. Jak bude postupováno u vad částečně provedeného díla.
Kontrola provádění díla
Stanovení, v jakých fázích je objednatel oprávněn a zhotovitel povinen umožnit řádnou kontrolu díla, což je důležité zejména u částí díla, které budou následně zakryty nebo budou nepřístupné.
Pojištění zhotovitele díla
Zejména u nákladnějších a rizikových projektů by měl zhotovitel doložit, že disponuje pojištěním, které bude krýt škody, které jeho činností mohou vzniknout, a to nejen na díle samotném, ale i na přilehlých budovách, pozemcích nebo majetku třetích osob.
Kontrola důvěryhodnosti zhotovitele díla
Pokud uzavřete smlouvu se zhotovitelem, který má finanční nebo jiné problémy, může dojít k tomu, že dílo nebude provedeno nebo dojde k problémům, například s insolvencí zhotovitele. V takovém případě můžete přijít jak o finanční prostředky, tak se provedení díla může nepoměrně prodloužit a rovněž zdražit. Doporučujeme vždy před uzavřením smlouvy o dílo provést lustraci zhotovitele v dostupných registrech, například insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík, evidence exekucí, a lustrovat veřejně dostupné zprávy.
Doba provedení díla
Přesné určení doby, dokdy má zhotovitel dílo provést, by mělo být základním ustanovením každé smlouvy o dílo. Dále by měla smlouva obsahovat ustanovení, co se stane, pokud dílo nebude provedeno včas, zda například objednatel má právo nechat si dílo dokončit jinou třetí osobou. Dále by měla smlouva obsahovat určení výše sankcí a možnosti odstoupení od smlouvy, pokud nebude dílo provedeno v dohodnuté době.
Materiál pro provedení díla
Smlouva by měla určit, kdo zajistí materiál pro provedení díla. Pokud bude materiál zajišťovat zhotovitel, mělo by být přesně určeno, v jaké kvalitě má materiál být, jak se provede kontrola materiálu a jaké vlastnosti má materiál mít.
Vlastnické právo k dílu nebo k materiálu pro provedení díla
Určení, kdo a v jaké fázi je vlastníkem díla nebo části díla nebo materiálu k provedení díla, je důležité, zejména v případech, kdy dojde k nějakým problémům u zhotovitele nebo u provádění díla. Doporučujeme vždy již ve smlouvě přesně určit, v jakých fázích se objednatel stává vlastníkem díla. Pokud je materiál nakupován z finančních prostředků objednatele, je také vhodné uvést, kdy se objednatel stane vlastníkem i tohoto materiálu, a to i pokud nedojde k provedení díla.
Předání díla
S předáním díla se většinou vážou důležité skutečnosti, které mohou mít vliv na uplatnění vad nebo záruk nebo doplacení ceny díla. Z tohoto důvodu by smlouva měla vždy podrobně upravovat, jak bude provedeno předání díla a související dokumentace. Co vše má být předáno, v jaké kvalitě a jak má být postupováno, pokud není dílo zcela dokončeno nebo se vyskytnou vady, nedodělky nebo jiné problémy.
Autorské právo
V případě, že dílo je předmětem úpravy autorského práva, měla by smlouva i určovat, v jakém rozsahu autorské právo přechází na objednatele a jaká práva má objednatel k předmětu autorského díla, tj. zda může autorské dílo upravovat, měnit, nechat dokončit třetí osobou, postoupit na třetí osobu apod.
Jak vám advokát může pomoci:
Smlouva o dílo může být složitá a obsahovat právní termíny, které vám mohou uniknout. Proto je vždy dobré mít při jejím sepsání nebo kontrole pomoc odborníka – advokáta. Advokát vám pomůže porozumět obsahu smlouvy a vysvětlí vám důležité body, na které byste měli dbát. Advokát vám pomůže chránit vaše zájmy a zajistí, že smlouva o dílo bude obsahovat veškeré potřebné náležitosti a ochranu pro vás jako objednatele. Naše advokátní kancelář se specializuje na právo smluv a máme zkušenosti se smlouvami o dílo v různých oblastech. Naši advokáti vám poskytnou individuální a profesionální přístup, aby byla vaše smlouva o dílo pečlivě připravena a chránila vaše zájmy.
Pojmy, které mohou být ve smlouvě o dílo nebo při jednání použity a jejich vysvětlení:
Podstatné porušení smlouvy o dílo: Takové porušení smlouvy, které způsobuje ztrátu důvěry a poškozuje zájmy druhé strany.
Dodatek ke smlouvě o dílo: Dodatek může být použit k modifikaci původní smlouvy, například k úpravě ceny, termínů dodání nebo jiných podmínek.
Dohoda o ukončení smlouvy o dílo: Určuje podmínky ukončení smlouvy a postup při ukončení spolupráce, včetně vypořádání vzájemných práv a povinností.
Inflační doložka: Tato klauzule umožňuje úpravu ceny v souladu s inflací nebo změnami na trhu.
Odmítnutí převzetí díla: Pokud objednatel odmítne převzít dílo, může to mít důsledky pro další postup, včetně plateb a možných právních kroků.
Nejčastější chyby a problémy ve smlouvách o dílo
Smlouva o dílo je jedním z nejčastěji používaných typů smluv ve stavebnictví a jiných oborech, kde je zadáváno provedení konkrétní práce nebo služby. I když se jedná o běžný právní dokument, často se v něm objevují chyby nebo nedostatky, které mohou vést k vážným právním sporům a finančním ztrátám. Níže uvádím nejčastější problémy, které mohou ve smlouvách o dílo nastat, a jak se jim vyhnout.
1. Nesrozumitelnost nebo neúplnost smlouvy
Jednou z největších chyb je nejasné vymezení podmínek smlouvy. To může vést k různým interpretacím a následným sporům mezi zhotovitelem a objednatelem. Například chybějící specifikace materiálů, termíny dodání nebo nejednoznačná definice díla mohou způsobit vážné problémy při plnění smlouvy.
Řešení: Zajistěte, aby smlouva obsahovala všechny klíčové detaily, jako jsou popis práce, kvalita materiálů, harmonogram plnění, způsob a termíny placení, sankce za nedodržení smluvních podmínek a další.
2. Odstoupení od smlouvy a jeho důsledky
Dalším častým problémem je nejednoznačně formulované odstoupení od smlouvy a podmínky, za kterých k němu může dojít. Jakmile dojde k odstoupení, je nutné vypořádat vzájemné nároky, což může být složité a často vede k soudním sporům.
Řešení: Ve smlouvě jasně uveďte, za jakých podmínek může každá strana odstoupit, jak bude probíhat vypořádání nároků a jaké kompenzace budou platit. Doporučuje se zahrnout i konkrétní ustanovení týkající se případného vrácení nebo vyrovnání plnění.
3. Neplatnost smlouvy pro rozpor se zákonem
Smlouvy o dílo mohou být prohlášeny za neplatné, pokud jejich obsah nebo účel odporuje zákonu. Například smlouvy uzavřené v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách nebo zmanipulované veřejné zakázky, které jsou důvodem pro neplatnost celé smlouvy.
Řešení: Při přípravě smluv je důležité dbát na dodržení všech právních předpisů, včetně zákona o veřejných zakázkách. Důkladně zkontrolujte právní rámec každého kroku při zadávání zakázky a uzavírání smlouvy.
4. Nesprávné vymezení nároku na náhradu škody
Po odstoupení od smlouvy často vznikají nároky na náhradu škody, které ale nemusí být vždy správně uplatněny. Nesprávné vymezení škody nebo ztrátového zisku může vést k problémům při vymáhání těchto nároků.
Řešení: Ujistěte se, že smlouva jasně vymezuje, jaké nároky mohou vzniknout v případě odstoupení od smlouvy a jakým způsobem budou vypočítány. Smluvní strany by měly předem vědět, jaký postup bude aplikován a jaké doklady budou potřeba k doložení nároků.
5. Manipulace a podvody při uzavírání smluv
Některé smlouvy mohou být uzavřeny na základě manipulace nebo podvodných praktik, například když veřejná zakázka nebyla řádně vypsána a výběrové řízení bylo zmanipulováno. Takové smlouvy jsou obvykle považovány za absolutně neplatné.
Řešení: Důležité je dbát na transparentnost a legálnost celého procesu uzavírání smlouvy. Pokud se objeví podezření na manipulaci nebo podvod, je nezbytné okamžitě prověřit všechny okolnosti a právní důsledky.
6. Nejasnosti ohledně záruk a odpovědnosti
Ve smlouvách o dílo často chybí jasné ustanovení týkající se záruky na provedené práce a odpovědnosti za vady. To může vést k nejasnostem v tom, kdo a jak dlouho nese odpovědnost za vady díla.
Řešení: Zajistěte, aby smlouva jasně stanovila délku záruky, postup při reklamaci vad, a kdo nese náklady na opravu nebo nápravu. Detailní specifikace v těchto oblastech může předejít mnoha budoucím sporům.
Závěr
Aby se předešlo chybám ve smlouvách o dílo, je klíčové mít dobře připravený a přehledný dokument, který pokrývá všechny podstatné aspekty spolupráce. Vyhýbání se vágním formulacím a zajištění souladu se zákonem je zásadní. Pro složitější smlouvy je vhodné konzultovat jejich znění s právníkem, který může poskytnout odbornou radu a zamezit potenciálním problémům.
Pokud máte zájem o revizi nebo přípravu smlouvy o dílo, neváhejte se na nás obrátit. Naši odborníci vám rádi pomohou zajistit, aby vaše smlouva byla právně závazná a bezpečná.
Informace představují jeden z nejcennějších aktiv vaší firmy, ochrana vašeho know-how, obchodního tajemství a důvěrných informací jenezbytná pro udržení konkurenční výhody.
Co je obchodní tajemství?
Obchodní tajemství zahrnuje informace, které nejsou veřejně známé a pro vaše podnikání představují významnou hodnotu. Může se jednat o informace o výrobním procesu, tajný recept, údaje o cenách, nebo seznam vašich zákazníků, všechny tyto informace musí být chráněny.
Příklady obchodního tajemství:
Obchodní tajemství může zahrnovat širokou škálu informací, které firmy považují za cenné a které chtějí udržet v tajnosti pro udržení konkurenční výhody. Zde je sedm běžných příkladů obchodních tajemství:
Výrobní postupy a receptury: Jedná se o jedny z nejčastěji chráněných obchodních tajemství. To může zahrnovat jedinečné metody výroby, receptury nebo složení produktů, které firma používá k vytvoření svých produktů.
Zákaznické databáze a seznamy klientů: Informace o zákaznících, včetně jejich kontaktních údajů, nákupních preferencí a historie, jsou často považovány za obchodní tajemství, protože poskytují firmám důležitá data pro marketing a prodej.
Strategie a plány rozvoje firmy: Strategické obchodní plány, včetně expanzních strategií, marketingových kampaní, výzkumu a vývoje, mohou být chráněny jako obchodní tajemství.
Finanční informace: Interní finanční záznamy, jako jsou rozpočty, ziskové marže a jiné finanční ukazatele, jsou často považovány za důležitá obchodní tajemství.
Technologické a výzkumné údaje: Informace související s technologickým vývojem, výzkumnými poznatky a inovacemi, které firma vyvinula, jsou často chráněny jako obchodní tajemství.
Interní politiky a postupy: Postupy pro provozní řízení, HR politiky, postupy pro zajištění kvality a další interní procesy a postupy mohou být chráněny jako obchodní tajemství.
Komunikační strategie a obsah kampaní: Návrhy marketingových a komunikačních kampaní, včetně reklamních textů, návrhů a strategických plánů, mohou být také chráněny jako obchodní tajemství.
Jak může dojít k porušení obchodního tajemství?
Porušení obchodního tajemství nastává, když někdo neoprávněně sdělí, zpřístupní nebo použije informace, které jsou považovány za obchodní tajemství. Toto tajemství může být něco, co firma může použít ke konkurenční výhodě. Porušení může nastat v několika situacích:
a) Pokud někdo získá obchodní tajemství v rámci své práce pro konkurenta, nebo prostřednictvím jiného vztahu s ním, a pak toto tajemství neoprávněně použije nebo sdílí. To se může stát také, pokud byla tato informace získána při výkonu funkce, do které byl daný člověk jmenován soudem nebo jiným orgánem.
b) Pokud někdo získá obchodní tajemství nezákonným způsobem, ať už svým jednáním nebo jednáním někoho jiného.
Jednoduše řečeno, porušení obchodního tajemství znamená, že někdo zneužije důvěrné informace o firmě, které by neměly být veřejně známy, a tím může firmě způsobit škodu nebo získat pro sebe nebo pro jiné nekalou výhodu.
Jak Vám Můžeme Pomoci Ochránit Vaše Tajemství?
Naši právníci nabízí služby, které zajistí, že vaše obchodní tajemství zůstane chráněno. Provádíme audit vašich stávajících procesů a doporučujeme opatření pro zajištění ochrany vašich důvěrných informací. Pomáháme s přípravou dohod o mlčenlivosti se zákazníky, dodavateli a obchodními partnery. Zajišťujeme, aby pracovní politiky a smlouvy obsahovaly příslušná omezení, která chrání vaše obchodní tajemství. Zastupujeme vaše zájmy u soudu a vymáháme vaše práva v případě odcizení nebo zneužití obchodního tajemství.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak ochránit vaše obchodní tajemství, nebo potřebujete právní pomoc, neváhejte nás kontaktovat.
Příklad z judikatury: Porušení obchodního tajemství a následky
Případ: Společnost ABC měla exkluzivní technologii na výrobu unikátního produktu, kterou chránila jako obchodní tajemství. Bývalý zaměstnanec, který měl k této technologii přístup, po ukončení pracovního poměru začal pracovat pro konkurenční firmu XYZ. U nového zaměstnavatele neoprávněně využil důvěrné informace týkající se technologie ABC, což mělo za následek ztrátu konkurenční výhody společnosti ABC.
Co se soudilo: Společnost ABC podala žalobu na porušení obchodního tajemství proti bývalému zaměstnanci a konkurenční společnosti XYZ. Soud zkoumal, zda technologie skutečně spadala pod definici obchodního tajemství, zda společnost ABC učinila dostatečné kroky k ochraně těchto informací, a zda došlo k neoprávněnému užití těchto informací konkurencí.
Rozhodnutí soudu: Soud rozhodl, že technologie společnosti ABC splňovala podmínky obchodního tajemství, protože měla ekonomickou hodnotu, nebyla veřejně známá, a společnost ABC podnikla kroky k její ochraně, včetně zavedení smluv o mlčenlivosti a přísných interních politik. Bývalý zaměstnanec byl uznán vinným z porušení obchodního tajemství a soud nařídil konkurenční společnosti XYZ, aby okamžitě ukončila veškeré aktivity, které využívaly technologie společnosti ABC.
Následky: Konkurenční firma XYZ musela nejen zastavit výrobu a prodej produktů, které byly založeny na porušeném obchodním tajemství, ale také zaplatit společnosti ABC odškodné za ztrátu zisku a náhradu za způsobenou škodu. Bývalý zaměstnanec byl povinen uhradit společnosti ABC škodu způsobenou neoprávněným užitím důvěrných informací a soud mu zakázal nadále využívat jakékoli informace spadající pod obchodní tajemství jeho bývalého zaměstnavatele.
Časté chyby a poučení
Nedostatečná ochrana informací: Firmy často opomíjejí adekvátní ochranu svých tajemství, například chybějící smlouvy o mlčenlivosti s klíčovými zaměstnanci.
Nedostatečná interní politika: Nedostatek jasných pravidel a školení pro zaměstnance o tom, co je považováno za obchodní tajemství a jak s těmito informacemi zacházet.
Neúplná dokumentace: Při soudních sporech je důležité mít dokumentaci prokazující, jaké kroky byly podniknuty k ochraně obchodního tajemství.
Předání informací při odchodu zaměstnanců: Chybí jasná pravidla a procesy pro ochranu obchodních tajemství při ukončení pracovního poměru.
Tento případ zdůrazňuje důležitost ochrany obchodního tajemství a připomíná, jak důležité je mít správně nastavené právní a interní postupy pro ochranu klíčových informací ve firmě.
Jak se bránit protiprávnímu jednání v podobě nekalé soutěže?
V dnešním konkurenčním prostředí je důležité znát hranice mezi férovým soutěžením a nekalou soutěží. Nekalá soutěž je závažným právním problémem, který může mít vážné důsledky pro vaše podnikání. Pokud váš konkurent soutěží v rozporu s dobrými mravy, může to ohrozit vaši ziskovost a brzdit váš rozvoj. V takovém případě je vhodné ihned zakročit a zamezit nekalé soutěži, protože čím déle konkurent nekalé soutěží, tím větší náskok získává před ostatními, kteří soutěží férově.
Co je nekalá soutěž?
Nekalá soutěž je považována za jednání, které se v hospodářském styku dostává do rozporu s dobrými mravy soutěže a je schopné způsobit újmu ostatním soutěžitelům nebo zákazníkům. Toto jednání je výslovně zakázáno.
Skutkové podstaty nekalé soutěže
1. Klamavá reklama
Klamavá reklama spočívá v uvádění nepravdivých nebo zavádějících informací o vlastnostech produktu či služby, což může klamat spotřebitele a poškodit konkurenci.
Příklad 1: Společnost A prohlašuje, že její vitamínové doplňky mohou zabránit nemocem, i když žádné klinické studie tyto tvrzení nepodporují.
Příklad 2: Společnost B inzeruje, že její kosmetické výrobky jsou „100% organické“, přestože obsahují syntetické konzervanty.
Příklad 3: Výrobce C uvádí, že jeho automobil je „nejbezpečnější na trhu“, avšak nezávislé testy ukázaly průměrné hodnocení bezpečnosti.
Příklad 4: Firma D nabízí finanční služby s garancí vysokého zisku, aniž by informovala o rizicích spojených s investováním.
Příklad 5: Restaurace E tvrdí, že všechny její pokrmy jsou z bio surovin, ale dodavatelé tuto certifikaci nemají.
Sankce a náhrady: Firmy byly nuceny stáhnout klamavé reklamy, zaplatit pokuty, a v některých případech poskytnout náhradu škody spotřebitelům.
2. Klamavé označování zboží a služeb
Klamavé označování spočívá v tom, že výrobky či služby jsou označeny způsobem, který vytváří dojem, že mají vlastnosti, které ve skutečnosti nemají.
Příklad 1: Společnost F prodává kabely, které jsou označeny jako „High-Speed HDMI“, ale nejsou schopny podporovat nejnovější standardy rychlosti přenosu dat.
Příklad 2: Firma G nabízí trička s logem, které se velmi podobá logu známé módní značky, ale trička jsou levnou imitací.
Příklad 3: Restaurace H uvádí, že používá pouze „čerstvé lokální suroviny“, když ve skutečnosti některé produkty dováží.
Příklad 4: Výrobce I prodává výrobky označené jako „Made in Germany“, přestože jsou produkovány v jiné zemi.
Příklad 5: Společnost J označuje své produkty jako „hypoalergenní“, aniž by prováděla příslušné testy.
Sankce a náhrady: Firmy musely změnit označení výrobků, zaplatit pokuty, a některé byly nuceny stáhnout výrobky z trhu.
3. Vyvolání nebezpečí záměny
Jedná se o situace, kdy jsou produkty nebo služby označeny či prezentovány způsobem, který může vést ke záměně s produkty nebo službami jiné známé značky.
Příklad 1: Obchod K prodává „Rolexx“ hodinky, které jsou navrženy tak, aby vypadaly jako hodinky značky „Rolex“.
Příklad 2: Společnost L nabízí „Adibas“ sportovní obuv, která napodobuje design a značení „Adidas“.
Příklad 3: Mobilní aplikace M má ikonu a název velmi podobný populární sociální síti, což způsobuje, že si uživatelé stahují nesprávnou aplikaci.
Příklad 4: Supermarket N balí výrobky tak, aby vzhledově připomínaly produkty známých značek, přestože se jedná o levné alternativy.
Příklad 5: Společnost O uvádí na trh kosmetiku v obalech, které silně připomínají produkty konkurenční značky.
Sankce a náhrady: Společnosti byly povinny odstranit výrobky z trhu, zaplatit pokuty, a některé byly nuceny nahradit škody způsobené konkurentům.
4. Parazitování na pověsti
Parazitování na pověsti spočívá v tom, že soutěžitel využívá dobré pověsti jiného soutěžitele k propagaci vlastních výrobků nebo služeb.
Příklad 1: Start-up P používá v marketingové kampani logo a název velmi podobný technologickému gigantovi, aby získal důvěru investorů.
Příklad 2: Společnost Q uvádí na trh produkt s názvem a balením připomínajícím bestseller konkurenční firmy.
Příklad 3: Firma R používá v reklamě na svůj software citace a recenze, které byly původně publikovány pro produkt konkurence.
Příklad 4: Podnikatel S prodává výrobky, které napodobují vzhled i marketing známé značky bez jakéhokoli vlastního vývoje.
Příklad 5: Restaurace T využívá název, který evokuje známou síť restaurací, čímž klame zákazníky ohledně kvality a typu služeb.
Sankce a náhrady: Firmy byly nuceny změnit názvy a designy svých produktů, zaplatit pokuty a v některých případech uhradit ušlý zisk poškozeným společnostem.
5. Podplácení
Podplácení v obchodním styku zahrnuje nabídky nebo poskytování úplatků za účelem získání obchodních výhod.
Příklad 1: Manažer společnosti U nabízí peníze zaměstnanci konkurenta výměnou za informace o nadcházejícím produktu.
Příklad 2: Firma V nabízí výhody úředníkovi za získání vládního kontraktu bez řádného výběrového řízení.
Příklad 3: Společnost W slibuje dodavatelům exkluzivní obchody výměnou za informace o strategii cen konkurence.
Příklad 4: Obchodník X poskytuje zboží zdarma obchodnímu zástupci konkurence výměnou za informace o marketingových plánech.
Příklad 5: Firma Y zaplatí zaměstnancům konkurence za to, aby poskytli informace o klíčových zákaznících a obchodních strategiích.
Sankce a náhrady: Soudy ukládají vysoké pokuty, často v řádu statisíců až milionů korun, a povinnost zdržet se jakéhokoliv podobného jednání v budoucnu.
6. Zlehčování
Zlehčování zahrnuje jednání, při kterém jsou šířeny nepravdivé nebo zavádějící informace o konkurentech, což poškozuje jejich dobré jméno.
Příklad 1: Výkonný ředitel společnosti Z na veřejné konferenci vyjádří pochybnosti o finanční stabilitě konkurenta bez důkazů.
Příklad 2: Marketingový tým firmy AA šíří neověřené zvěsti o nezdravých přísadách v potravinách vyráběných konkurenční firmou.
Příklad 3: Společnost BB používá v sociálních médiích negativní recenze na produkty konkurence, které byly anonymně zveřejněny bez ověření jejich pravdivosti.
Příklad 4: Firma CC uvádí nepravdivé informace o kvalitě a původu materiálů, které konkurence používá ve svých výrobcích.
Příklad 5: Podnik DD šíří zavádějící informace o pracovních podmínkách v továrnách konkurence, aby poškodil její pověst.
Sankce a náhrady: Zlehčování může vést k uložení pokut, náhradě škody způsobené poškozené společnosti a povinnosti zveřejnit omluvu.
7. Srovnávací reklama (pokud není dovolena jako přípustná)
Srovnávací reklama je povolena pouze tehdy, pokud je objektivní a nezavádí spotřebitele. Pokud není reklama přípustná, je považována za nekalou soutěž.
Příklad 1: Společnost EE zveřejňuje reklamu, která srovnává své produkty s konkurencí, ale uvádí nepravdivé informace o kvalitě konkurenčních výrobků.
Příklad 2: Firma FF používá srovnávací reklamu, ve které tvrdí, že její ceny jsou nejnižší na trhu, i když tomu tak není.
Příklad 3: Výrobce GG srovnává svůj produkt s konkurentem, ale používá neaktuální a zavádějící data, která nejsou relevantní pro aktuální trh.
Příklad 4: Společnost HH ve své reklamě zkresluje vlastnosti konkurenčních produktů, aby její nabídka vypadala výhodněji.
Příklad 5: Firma II zveřejňuje grafy a srovnání, které zkreslují realitu tím, že vybírají pouze specifické části informací.
Sankce a náhrady: Soud může nařídit stažení reklam, uložit pokuty a přikázat zveřejnění opravy. Náhrada škody může zahrnovat i kompenzaci za ušlý zisk konkurentů.
8. Porušení obchodního tajemství
Porušení obchodního tajemství se týká neoprávněného přístupu, použití nebo zveřejnění důvěrných informací, které mají ekonomickou hodnotu.
Příklad 1: Zaměstnanec společnosti JJ přenese citlivé obchodní informace ke konkurenci po změně zaměstnání.
Příklad 2: Firma KK neoprávněně využije obchodní tajemství získané prostřednictvím bývalého zaměstnance konkurenta.
Příklad 3: Společnost LL získá důvěrné informace o vývojových plánech konkurenta prostřednictvím nezákonného sledování elektronické komunikace.
Příklad 4: Firma MM zveřejní na trhu neveřejné cenové strategie svého konkurenta, které získala prostřednictvím hackování.
Příklad 5: Společnost NN použije technické řešení, které je chráněno jako obchodní tajemství konkurenční firmy, a vydává ho za vlastní inovaci.
Sankce a náhrady: Soudy mohou nařídit zdržení se užívání získaných informací, finanční kompenzace poškozené straně, a v závažných případech i trestní stíhání.
9. Dotěrné obtěžování
Dotěrné obtěžování je agresivní jednání, které narušuje podnikání jiných soutěžitelů nebo obtěžuje zákazníky.
Příklad 1: Společnost OO opakovaně posílá nevyžádané e-maily zákazníkům konkurence s nabídkami vlastních služeb.
Příklad 2: Firma PP telefonicky obtěžuje zákazníky konkurence a snaží se je přimět k přechodu na její služby.
Příklad 3: Podnikatel QQ rozdává reklamní letáky před vstupem do prodejen konkurence a narušuje tak její obchodní činnost.
Příklad 4: Společnost RR vyvíjí nátlak na dodavatele konkurence, aby přestali obchodovat s jejím rivalem.
Příklad 5: Firma SS opakovaně zveřejňuje klamavé reklamy na webových stránkách konkurence prostřednictvím falešných recenzí.
Sankce a náhrady: Za dotěrné obtěžování mohou být uloženy pokuty, povinnost zdržet se obtěžujícího jednání a náhrada škody poškozené straně.
10. Ohrožení zdraví a životního prostředí
Ohrožení zdraví a životního prostředí zahrnuje jednání, které představuje riziko pro zdraví lidí nebo poškozuje životní prostředí.
Příklad 1: Společnost TT vypouští do řeky chemické látky bez odpovídajícího čištění, čímž ohrožuje místní ekosystém.
Příklad 2: Firma UU používá nebezpečné látky v potravinách, aniž by spotřebitele dostatečně informovala o rizicích.
Příklad 3: Výrobce VV produkuje emise, které překračují povolené limity, což negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší v okolí.
Příklad 4: Společnost WW uvádí na trh výrobky, které nesplňují bezpečnostní normy a představují riziko pro uživatele.
Příklad 5: Firma XX neodstraňuje odpady v souladu s platnými předpisy, což vede ke kontaminaci půdy a vody.
Sankce a náhrady: Společnosti mohou čelit vysokým pokutám, nařízeným opatřením k odstranění následků a povinnosti nahradit způsobené škody na zdraví a životním prostředí.
Pokud se setkáte s nekalou soutěží, můžete podniknout následující právní kroky k ochraně svých práv a zájmů:
1. Předžalobní výzva
Co je to?: Předžalobní výzva je formální dopis adresovaný rušiteli, ve kterém požadujete, aby okamžitě přestal s nekalou soutěží, odstranil její následky a případně nahradil škodu.
Proč ji využít?: Tento krok může často vyřešit spor bez nutnosti soudního řízení, což šetří čas a náklady.
Jak ji provést?: Doporučuje se, aby předžalobní výzva byla připravena právníkem, aby obsahovala všechny potřebné právní náležitosti a byla dostatečně efektivní.
2. Podání žaloby k soudu
Typy žalob:
Žaloba na zdržení se protiprávního jednání: Žádáte soud, aby nařídil rušiteli přestat s nekalou soutěží.
Žaloba na odstranění následků: Požadujete, aby rušitel napravil způsobenou újmu, např. zveřejněním omluvy nebo stažením klamavé reklamy.
Žaloba na náhradu škody: Pokud vám vznikla majetková nebo nemajetková újma, můžete požadovat náhradu škody.
Žaloba na vydání bezdůvodného obohacení: Požadujete vrácení prospěchu, který rušitel získal díky nekalé soutěži.
Kde podat?: Žalobu podáte u příslušného soudu, obvykle u krajského soudu, pokud jde o obchodní spory.
3. Návrh na vydání předběžného opatření
Co je to?: Předběžné opatření je rychlý nástroj, kterým můžete požádat soud, aby nařídil rušiteli okamžitě přestat s nekalou soutěží, dokud nebude rozhodnuto ve věci samé.
Proč ho využít?: Umožňuje rychle zasáhnout a zastavit nekalou soutěž, aniž byste museli čekat na konečné rozhodnutí soudu.
Jak ho získat?: Návrh na předběžné opatření musí být podložen důkazy o naléhavé potřebě ochrany vašich práv.
4. Podání trestního oznámení
Kdy využít?: Pokud nekalá soutěž obsahuje prvky trestného činu, jako je například podplácení nebo porušení obchodního tajemství, můžete podat trestní oznámení na Policii ČR nebo státní zastupitelství.
Důsledky: Trestní stíhání může vést k trestům pro jednotlivce nebo společnosti a zároveň slouží jako výrazný nástroj odstrašení pro budoucí jednání.
5. Ochrana prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)
Co je to?: ÚOHS se zabývá ochranou hospodářské soutěže, a pokud nekalá soutěž narušuje trh, může být tento úřad vhodným místem pro podání stížnosti.
Co můžete získat?: ÚOHS může zahájit řízení, nařídit opatření k nápravě situace a uložit pokuty.
6. Mediace nebo rozhodčí řízení
Mediace: Dobrovolný proces, ve kterém neutrální mediátor pomáhá stranám dosáhnout dohody. Může být rychlejší a méně formální než soudní řízení.
Rozhodčí řízení: Alternativa k soudnímu řízení, kdy rozhodce nebo rozhodčí soud rozhoduje spor. Toto řízení je obvykle rychlejší, ale může být nákladné.
7. Monitorování a dokumentace škod
Proč?: Důkladná dokumentace veškerých škod, které vám nekalá soutěž způsobila, je klíčová pro úspěch v soudním sporu.
Jak?: Zaznamenávejte všechny relevantní události, ztráty, změny v příjmech, a uchovávejte důkazy, jako jsou emaily, fotografie, dokumenty a svědectví.
Jak vám můžeme pomoci?
Naše advokátní kancelář nabízí komplexní právní služby v oblasti ochrany proti nekalé soutěži. Pomůžeme vám vyhodnotit situaci, připravit vhodné právní kroky, zastoupíme vás při jednání s rušiteli, podáme potřebné žaloby a návrhy na předběžná opatření. S naším odborným týmem budete mít jistotu, že vaše podnikání je chráněno před nekalou soutěží a že vaše práva budou důsledně hájena.
Neváhejte nás kontaktovat pro konzultaci nebo více informací o tom, jak postupovat proti nekalé soutěži.
V tomto příspěvku si stručně popíšeme, jak postupovat v případě, že jste obdrželi dopis nebo email, ve kterém se uvádí, že jste porušili autorská práva tím, že jste zveřejnili fotografii na své webové stránce bez poskytnuté licence.
Zřejmě si jako první položíte otázku, zda se jedná o podvod či nikoliv. Pokud jsou to dopisy, od výše uvedených společností, tak se s velkou pravděpodobností nejedná o podvod. Je však vždy nutné ověřit oficialitu a věrohodnost výzvy.
Jsou skutečnosti uvedené ve výzvě pravdivé? Na část dotazu jste si schopni odpovědět sami, tj. zda jste skutečně použili fotografii bez licence či nikoliv. Ostatní informace nemusí být přesné nebo mohou být zavádějící. Je to způsobeno zejména tím, že informace do výzev jsou generovány automaticky a nikoliv tak, že by tyto společnosti, každou výzvu zkontrolovali a individuálně vyhodnotili.
Tyto organizace „vymáhání autorských práv a řešení nároků“. Používají roboty k procházení internetu a zpětnému vyhledávání obrázků patřících jejich „klientům“ nebo jednotlivcům, které zastupují – nebo tvrdí, že zastupují. Zastupují řadu fotografů, včetně některých skupin AP a Reuters a pro tyto autory vymáhají nároky za neoprávněné užití autorského díla – např. fotografie. Tito roboti procházejí veškerá data na internetu, jsou schopni vyhledat i data, které byly odstraněny z hlavní webové stránky.
Poté, jakmile na vašem serveru najdou obrázek, pošlou Vám výzvu na x tisíc korun jako náhradu za neoprávněné „použití“ fotografii. obrázků, s tím, že pokud nedojde k úhradě, tak bude jejich nárok řešen soudní cestou (žalobou).
Jak postupovat v případě, že takový dopis obdržíte:
Nezapojujte se do komunikace, neplaťte a nepodepisujte něco dříve, než si zkontroluje všechny údaje ve výzvě a výzvu a Vaše zjištění zkontroluje Váš právník.
S ohledem na skutečnost, že se jedná o automatizované vymáhání nečekejte osobní jednání a ani nepředpokládejte, že to jednou výzvou skončí. Některé případy skutečně mohou skončit až u soudu, kde bude soud posuzovat oprávněnost a výši nároku, který po Vás požadují.
Co je dobré, abyste si zjistili dříve, než oslovíte právníka:
Z jakého zdroje jste fotografii použili.
Kdo fotografii na web nahrál, zda to bylo externí firma nebo to bylo součásti šablony nebo jste si nahráli sami.
Datum, kdy jste fotografii na web poprvé nahráli a zpřístupnili veřejnosti.
V jakém kontextu a v jakém textu se fotografie objevila.
Kdy byla fotografie skutečně z webu odstraněna.
Následně jsou možné tři scénáře:
1 – máte a měli jste právo z fotografii nakládat – máte smlouvu nebo jiný doklad o oprávněném užití.
2 – fotografie, kterou jste užili není ta, za kterou si společnost nárokuje náhradu za neoprávněné použití.
3 – skutečně jste použili fotografii, ke které nemáte žádné užívací právo a zároveň se jedná o stejnou fotografii, které se výzva týká.
Pokud se jedná o body 1,2, tak zde je možné vycházet z toho, že výzva je zřejmě neoprávněná. Pokud se jedná o případ 3, tak pak je nutné zamyslet se nad dalším postupem.
U případu 3 je nutné fotografii co nejdříve odstranit.
Následně je nutné zvážit povahu takové fotografie – zda se jedná o skutečně originální dílo, které je chráněno autorským právem. Fotografii může chybět například originalita nebo se nejedná o tvůrčí činnost autora. Příklad mohou být fotografie 10 různých fotografů, kteří pouze z určeného místa zaznamenali nějakou událost, ale zcela chybí originalita, původnost a tvůrčí činnost autora. Může se jednat například o fotky sportovních hvězd, politiků, určité události, kterou zaznamená více fotografů, a u kterých chybí prvky původnosti a originality. Původnost a originalita má vliv nejen na samotnou otázku, zda došlo k porušené autorského práva, ale rovněž i na výši skutečně oprávněné náhrady za neoprávněné použití. Například Vrchní soud ve svém rozhodnutí určil, že fotografie popelnic určené k prezentaci výrobků na internetu nejsou autorským dílem, když chyběly prvky nutné proto, aby se jednalo o originální dílo, chráněné autorským zákonem. Rovněž další soudní rozhodnutí například určilo, že konkrétní fotografie nejsou autorským dílem, protože nesplňují legální pojmový znak jedinečnosti výtvoru a nejsou výsledkem autorovy tvořivosti, ale jsou pouhým mechanickým zachycením stavebního stroje (tj. konkrétněji reprodukcí existující reality).
Autorský zákon ve svém § 40 stanoví, že autor, do jehož práva bylo neoprávněné zasaženo, má právo zejména na zákaz jednání, kterým se jeho právo porušuje, sdělení údajů v jakém rozsahu došlo k neoprávněnému užití díla, odstranění následků vzniklých porušením jeho práva (např. stažením, zničením neoprávněných kopií), a poskytnutím přiměřeného zadostiučinění.
Mezi přiměřená zadostiučinění, které autor může požadovat patří omluva nebo peněžité zadostiučinění.
Soud při určení zadostiučinění musí přihlédnout k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem za nichž k zásahu do práva došlo.
Kromě omluvy a přiměřeného zadostiučinění, zůstává právo na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení (např. zisk z prodeje neoprávněně použitých fotografií). Autor se může rozhodnout, že místo skutečně ušlého zisku se bude domáhat odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. V takovém případě, pak výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
Jak postupovat v budoucnu?
Vždy používejte fotografie nebo obrázky, které jsou volně ke stažení nebo ke které obdržíte licenci.
Proveďte audit svého webu. Pokud nevíte, odkud se vzal každý jednotlivý obrázek na vašem webu, blogu a sociálních sítích, smažte ho ze serveru. Dejte všem svým správcům sociálních médií, webdesignérům a tvůrcům obsahu pokyn, aby pro obrázky používali pouze schválené zdroje.
Mějte ve smlouvách s dodavateli obsahu na Váš web ustanovení, že budou používat pouze licencované fotografie a v případě, že toto ustanovení poruší, tak Vám nahradí škodu, která vznikla porušením tohoto ustanovení.
Copyright trolling je komerční činnost, jejímž cílem je získat, často hrozbou, finanční kompenzaci za použití materiálu chráněného autorským právem. Společnosti, často neprůhledné, používají roboty ke skenování webových stránek a zjišťování neoprávněného použití obrázků, o kterých se domnívají, že se na ně vztahují autorská práva. Následně je vyvíjen psychologický nátlak na získání finanční kompenzace neúměrné běžné ceně uživatelské licence.
U autorského práva a nároku na náhradu za neoprávněné užití se každé porušení autorských práv posuzuje případ od případu. Což znamená, že soud se musí zabývat nejen tím, zda se skutečně jedná o autorského dílo, ale i o intenzitu takového neoprávněného užití, dobu neoprávněného užívání, zvážení, zda a v jakém rozsahu bylo zneužito dílo pro podnikatelské účely apod.
katalog autorských děl USA – https://cocatalog.loc.gov/cgi-bin/Pwebrecon.cgi
Obchodní podmínky uvádějí pravidla, která platí, když něco prodáváte nebo poskytujete zákazníkovi službu. Příprava a sepsání Obchodních podmínek může být náročná, ale jejich používání není povinné. Pokud je použijete, vztahují se na vás i na vašeho zákazníka. Jsou vhodné a užitečné zejména při opakovaných obchodech např. na eshopech, blogy na jakékoli platformě, mobilní aplikace, Facebook aplikace, Desktopové aplikace.
Proč mít obchodní podmínky?
Existuje mnoho důvodů, proč je mít. Nejen, že díky tomu bude vaše firma vypadat profesionálněji a důvěryhodněji, ale také budete mít větší kontrolu nad tím, jak jsou uzavírány smlouvy s vašimi klienty a můžete mít podrobnější úpravu práv a povinností mezi Vámi a Vašim klientem bez toho, aniž byste byli zatíženi přílišnou administrativou.
Příklady obchodních podmínek:
obchodní podmínky pro eshopy
provozní řády
reklamační řády
Vzory obchodních podmínek
Obchodní podmínky vždy doporučujeme připravit na míru konkrétnímu podnikateli. Robusní podmínky, které si mohou dovolit velcí dodavatelé služeb nejsou vhodné pro menší podnikatelé, kterým takové podmínky mohou odradit zákazníky. Rovněž každé podnikání má svoje specifika a v obchodních podmínkách by měly být zvýrazněny konkurenční výhody, a co nejvíce se přibližovat požadavkům klientů.
Obsah obchodních podmínek?
Obsah obchodních podmínek je možné stanovit, zcela podle požadavků konkrétního druhu podnikání. Například u spotřebitelů doporučujeme spíše přehledné a jednoduché obchodní podmínky, které nebudou spotřebitele příliš zatěžovat a budou pro ně pochopitelné, jednoduché a stručné.
Naopak u podnikatelů, zejména v odborných technických oblastech doporučujeme spíše podrobnější rozepsání jednotlivých práv a povinností a technických aspektů.
V obchodních podmínkách je vhodné zejména upravit
platební podmínky
dodací lhůty
podmínky pro opravy
záruky
způsob řešení sporů
vrácení zboží
reklamace
Musí se obchodní podmínky podepisovat a tisknout?
Obchodní podmínky se nemusí vyhotovovat písemně a nemusí se zvláště podepisovat.
Obchodní podmínky samotné mohou být v elektronické podobě nebo lze i odkázat na obchodní podmínky umístěné na webových stránkách.
POZOR ten kdo se obchodních podmínek následně domáhá, tak musí prokázat, že druhá strana byla s obchodními podmínkami seznámena resp. měla možnost se s nimi seznámit, a dále je nutné prokázat obsah obchodních podmínek k datu uzavření smlouvy. Zde je vhodné mít zajištěnou archivaci stavu obchodních podmínek k určitému dni a doklad o tom, že se strana s těmito podmínkami mohla seznámit a souhlasila, že se podmínky na jejich vztah použijí. Ne vždy je nutné mít písemný doklad o vzetí obchodních podmínek na vědomí a jejích odsouhlasení. Jedná se např. o návštěvní řády, kdy již vstupem do objektu dává druhá strana na vědomí, že se bude řídit obchodními podmínkami (návštěvním řádem).
U eshopů doporučujeme mít zajištěnou archivaci souhlasu zákazníka s obchodními podmínkami.
Obchodní podmínky není třeba podepisovat a jsou kryta pouze odkazem na jejich umístění.
Musí být uzavřena smlouva na kterou obchodní podmínky odkazují?
Ano, strany vždy uzavírají jednoduchou smlouvu např. kupní, a teprve uzavřením takové smlouvy (která nemusí být písemná) je možné odkázat na podrobnosti v obchodních podmínkách. Obvykle tomu je tak, že na eshopu si zákazník vybere určité zboží za určitou cenu a projeví zájem věc koupit – tím dochází k uzavření kupní smlouvy a podrobné podmínky se pak stanoví v obchodních podmínkách např. doba dodání, reklamace, apod.
Lze měnit obchodní podmínky stávajícím zákazníkům?
Ano, obchodní podmínky lze měnit i stávajícím zákazníkům, za předpokladu, že toto původní obchodní podmínky dovoluji s ohledem na rozumnou potřebu jejich pozdější změny. Pokud ovšem dojde ke změně obchodních podmínek musí mít druhá strana možnost smlouvy vypovědět a změna se nevztahuje na již uzavřené obchody.
Problémy s obchodními podmínkami
Obchodní podmínky jsou často považovány za formální záležitost, která může být snadno opomenuta nebo sepsána bez dostatečné právní odbornosti. Bohužel, to může vést k významným právním problémům, které mohou mít negativní dopad na podnikání. Mezi hlavní problémy patří:
Nejasné nebo nevýhodné ustanovení pro spotřebitele: Pokud nejsou podmínky sepsány jasně, mohou být interpretovány různými způsoby, což může vést k neshodám. Soudy často rozhodují ve prospěch spotřebitele v případě nejasností, což může znamenat značné ztráty pro podnikatele.
Nedostatečná ochrana práv podnikatele: Chybějící klauzule o odpovědnosti, ochraně dat nebo omezení rizik mohou vést k situacím, kdy je podnikatel vystaven zbytečným právním a finančním rizikům.
Nedodržení zákonných požadavků: Obchodní podmínky musí být v souladu s platnými zákony a regulacemi, včetně ochrany spotřebitele, ochrany osobních údajů a dalších oblastí. Nedodržení těchto požadavků může vést k pokutám a sankcím ze strany regulátorů.
Rozhodování soudů
Soudy se často setkávají s případy, kdy obchodní podmínky nejsou správně sepsány nebo jsou v rozporu se zákonem. V takových případech obvykle rozhodují ve prospěch spotřebitele. Důležitým aspektem je také fakt, že nejasnosti v obchodních podmínkách jsou zpravidla vykládány v neprospěch strany, která podmínky sepsala, tedy většinou podnikatele.
Soudy také přihlížejí k tomu, zda byly podmínky pro spotřebitele překvapivé, nesrozumitelné nebo neadekvátně zpracované. Překvapivá ustanovení, která nejsou spotřebiteli dostatečně komunikována nebo jsou skryta ve smlouvě, mohou být soudem zcela zneplatněna.
Jaké další dokumenty při provozování webového obchodu je nutné zvážit?
Zásady ochrany osobních údajů (GDPR)
Co obsahují: Dokument specifikuje, jakým způsobem jsou na webu shromažďovány, uchovávány a zpracovávány osobní údaje návštěvníků, včetně práv těchto osob na přístup ke svým údajům a možnost odvolání souhlasu.
Právní základ:Nařízení GDPR (2016/679/EU), platné pro celou EU. V ČR je implementováno do zákona č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů.
Obsah: Včetně zásad zpracování dat, účelu, práv zákazníků a jak mohou tato práva uplatnit.
Podmínky užívání webových stránek
Co obsahují: Pravidla pro používání webových stránek (povinnosti uživatelů, pravidla používání obsahu, vyloučení odpovědnosti za škody).
Právní základ:Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.), který upravuje ochranu duševního vlastnictví a pravidla pro užívání chráněného obsahu.
Cookie Policy (Pravidla pro používání cookies)
Co obsahují: Informace o používání cookies na webových stránkách, jaké typy cookies jsou používány, a možnost jejich odmítnutí.
Právní základ:Směrnice ePrivacy (2002/58/ES) a její implementace do českého práva zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, § 89 odst. 3.
Reklamační řád
Co obsahuje: Upravuje postup při uplatňování reklamací na vadné zboží nebo služby, včetně lhůt pro vyřízení reklamací.
Právní základ:Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), § 19 zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. Reklamace musí být vyřízena do 30 dnů.
Informace o mimosoudním řešení sporů
Co obsahují: Informace o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, obvykle prostřednictvím České obchodní inspekce (ČOI).
Právní základ:Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zejména § 20d a násl.
Autorská práva a licence
Co obsahují: Informace o ochraně obsahu na webových stránkách (texty, fotografie, videa), včetně podmínek užívání díla třetích stran.
Právní základ:Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.), který stanoví podmínky užití autorských děl.
Licenční smlouva je klíčovým nástrojem pro ochranu duševního vlastnictví, který umožňuje majitelům práv regulovat způsob, jakým mohou jejich díla nebo inovace být používány. Zajišťuje, že jejich práva budou respektována a chráněna před neoprávněným užitím. Licenční smlouvy jsou nezbytné i v případech, kdy spolupracují menší podnikatelé, neboť poskytují jasný rámec pro užívání licencovaného díla a předcházejí sporům.
Judikáty zdůrazňující význam licenčních smluv:
Zákonné licence a ochrana práv: Podle autorského zákona je možné využívat některé výjimky z autorských práv, například pro karikaturu nebo parodii, ale tato užití jsou striktně vymezena zákonem. Z tohoto důvodu je důležité mít jasně definovanou licenční smlouvu, která specifikuje, jakým způsobem může být dílo užito a která chrání poskytovatele licence před zneužitím.
Výkon práv držitele licence: Výhradní licence poskytuje držiteli silnou pozici při ochraně jeho práv. Držitel výhradní licence má právo se domáhat ochrany majetkových práv, což je důležité, když dojde k neoprávněnému užití licencovaného díla.
Omezení odpovědnosti: Poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online mohou omezit svou odpovědnost za neoprávněné užití, pokud splní určité zákonné povinnosti, jako je snaha získat oprávnění k užití díla. Bez správné licenční smlouvy však může být obtížné prokázat, že byla vynaložena „nejlepší úsilí“ k ochraně práv.
Kde je dobré mít licenční smlouvu
Licenční smlouvy jsou využívány v širokém spektru odvětví a situací, které zahrnují, ale nejsou omezeny na:
Technologie a software: Poskytování licence na užití softwaru, aplikací nebo technologických řešení.
Umění a kultura: Užití uměleckých děl, fotografií, hudby, filmů, literárních děl a designů.
Média a zábava: Licence pro šíření filmů, seriálů, televizních pořadů a dalších mediálních obsahů.
Vzdělávání: Licence na učební materiály, online kurzy, e-knihy a další vzdělávací obsahy.
Móda a design: Licence na módní návrhy, design výrobků nebo využití značek.
Výroba a průmysl: Užití patentů, technických řešení, průmyslových vzorů a know-how.
Reklama a marketing: Použití licencovaných materiálů, jako jsou loga, slogany a další marketingové prvky.
Maloobchod a franchising: Licence umožňují využití obchodních konceptů, ochranných známek nebo metodik v rámci franšízových vztahů.
Praktické důvody pro licenční smlouvu
Ochrana duševního vlastnictví: Licenční smlouva chrání před neoprávněným užitím duševního vlastnictví a zajišťuje, že uživatel licence bude respektovat podmínky jejího užívání.
Jasná pravidla: Definování práv a povinností obou stran snižuje riziko sporů a poskytuje právní jistotu.
Monetizace duševního vlastnictví: Licenční smlouvy umožňují vlastníkům monetizovat jejich inovace, díla a koncepty prostřednictvím poskytnutí licencí třetím stranám.
Právní nároky: V případě porušení smlouvy poskytuje licenční smlouva základ pro uplatnění právních nároků, včetně náhrady škody, ušlého zisku nebo jiných odškodnění.
Správně připravená licenční smlouva je klíčem k úspěšnému a bezpečnému užívání duševního vlastnictví v podnikání. Naše advokátní kancelář vám pomůže připravit licenční smlouvu na míru vašim potřebám a zajistit, že vaše práva budou plně chráněna. Spojte se s námi ještě dnes a zajistěte, aby vaše inovace a tvůrčí práce byly využívány spravedlivě a bezpečně.
V licenční smlouvě je vhodně minimálně upravit:
zda je licence výhradní nebo nevýhradní
přesné určení odměny za poskytnutí licence
územní rozsah licence
určení, zda je nutný následný souhlas poskytovatele v případě prodeje závodu
způsob a rozsah předávané dokumentace nutné k výkonu licence
stanovení rozsahu povinnosti mlčenlivosti
určení doby trvání licence
podrobný popisu způsobu užívání licence
Náš tým zkušených právníků je připraven Vám pomoci překonat právní výzvy spojené s licenčními smlouvami. Dejte svým inovacím šanci, kterou si zaslouží, a spojte se s námi ještě dnes!
Máte problém s tím, že druhá strana neplní své povinnosti? Nebo naopak jste obdrželi výzvu s jejíž zněním nesouhlasíte?
Jsme připraveni pro Vás sepsat individuální předžalobní výzvu nebo sepsat odpověď na předžalobní výzvu.
Zasláním předžalobní výzvy se zvyšuje pravděpodobnost, že druhá strana splní svoji povinnost.
Předžalobní výzva je dále nezbytným předpokladem vyžadovaným zákonem, pokud budete chtít v soudním řízení náhradu nákladů řízení. V § 142a, občanského soudního řádu se stanoví, že žalobce, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
Chyby při reakci na právní výzvy a jejich důsledky
V právní praxi se často setkáváme se situacemi, kdy lidé obdrží právní výzvu (například k úhradě dluhu, vyklizení nemovitosti nebo k uplatnění určitého práva) a nereagují na ni správným způsobem nebo vůbec. Tyto chyby mohou mít vážné právní následky, a proto je důležité vědět, jak správně postupovat. V následujícím textu shrneme některé časté chyby, které se v těchto situacích stávají, a jejich možná rizika.
1. Ignorování výzvy nebo nesprávná reakce
Jednou z největších chyb je ignorování výzvy úplně. Pokud někdo obdrží výzvu například k zaplacení dluhu a nereaguje na ni, může to vést k soudnímu řízení, exekuci nebo k jiným právním krokům, které mohou mít velmi závažné finanční a právní důsledky. Příklad z rozhodnutí Nejvyššího soudu ukazuje, že ignorování výzvy k vyklizení nemovitosti vedlo k soudnímu nařízení a následnému výkonu rozhodnutí formou exekuce, což mělo pro dotyčnou osobu vážné důsledky nejen finanční, ale i majetkové.
2. Neodborná odpověď bez konzultace s právníkem
Dalším častým problémem je odpověď na výzvu bez konzultace s právníkem. Mnoho lidí se domnívá, že si s výzvou poradí sami, aniž by plně pochopili právní důsledky svého jednání nebo nejednání. V některých případech může nesprávná odpověď zhoršit právní postavení dané osoby. Například odpověď, která přiznává existenci dluhu, aniž by došlo ke zkoumání jeho oprávněnosti, může znamenat uznání dluhu a může zkomplikovat případnou obhajobu.
3. Nedostatečné doložení tvrzení
Další chybou je, že lidé často na výzvu odpovídají pouze obecnými tvrzeními bez poskytnutí dostatečných důkazů. Pokud je například požadováno prokázání určité skutečnosti, je třeba odpovědět přesně a doložit svá tvrzení konkrétními důkazy, které podporují jejich stanovisko. Rozhodnutí Nejvyššího soudu uvádí případ, kdy byla odpověď na výzvu k zaplacení dluhu neúplná a neobsahovala potřebné doklady, což vedlo k prohře ve sporu.
4. Nepodání námitek nebo odporu ve stanovené lhůtě
V některých případech právní výzva stanovuje lhůtu, do které je možné podat námitky nebo odpor. Nepodání námitek ve stanovené lhůtě může znamenat, že věřitel nebo žalobce získá automaticky právo na splnění požadavku, aniž by soud musel přezkoumávat oprávněnost nároku. V rozhodnutí Nejvyššího soudu byla absence odporu proti platebnímu rozkazu důvodem k jeho potvrzení a následnému soudnímu výkonu.
Doporučení pro klienty
Pokud obdržíte právní výzvu, je zásadní ji nepodceňovat. Je důležité okamžitě kontaktovat právníka, který vám pomůže vyhodnotit situaci a navrhnout vhodnou odpověď nebo obranu. Správná reakce může významně ovlivnit výsledek celého sporu a předejít vážným důsledkům, jako jsou exekuce, pokuty nebo jiné sankce.
Naše advokátní kancelář je připravena vám pomoci s posouzením výzvy a návrhem správné reakce. Nechte nás prověřit vaše právní postavení a předejděte možným problémům v budoucnu. Kontaktujte nás pro více informací nebo konzultaci.
Předžalobní výzvy společnosti Viagem – doporučení a shrnutí
V poslední době jsme zaznamenali případy, kdy společnost Viagem rozesílá spoluvlastníkům pozemků předžalobní výzvy za účelem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tyto výzvy často obsahují zavádějící informace, které mohou vyvíjet nepřímý nátlak na adresáty, aby přistoupili na návrhy společnosti.
Předžalobní výzvy Viagem:
V poslední době zaznamenáváme případy, kdy společnosti, jako je například Viagem, zasílají předžalobní výzvy na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, zejména u pozemků s větším počtem spoluvlastníků.
V daném případě doporučujeme před tím, než budete chtít jakkoliv odpovídat, tak si přesně a jasně analyzovat konkrétní případ. Vypořádání spoluvlastnictví má přesně stanovená pravidla a je nutné si vždy zvážit – jak by vypořádání soudem v reálu vypadalo, jakou výši podílů mají spoluvlastníci, kolik je celkem spoluvlastníků, jaká je reálná hodnota věci, jak je možné věc rozdělit apod. Teprve po kontrole těchto základní parametrů je možné přistoupit k vlastnímu řešení tj. zda budu na výzvu vůbec odpovídat a jak nebo je jednodušší nechat výzvu bez odezvy.
Pro více informací doporučujeme kontaktovat naši advokátní kancelář.
Důležitá upozornění:
V případě soudního řízení může být společná věc přikázána jednomu ze spoluvlastníků, prodána ostatním spoluvlastníkům, nebo prodána ve veřejné dražbě. Hodnota podílů se stanoví znaleckým posudkem.
Pokud nechcete svůj podíl prodat, nemůže vám být tato skutečnost přičítána k tíži.
Doporučujeme jednat vždy s maximální opatrností a v případě nejasností konzultovat situaci s advokátem. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.
Zástavní smlouvou se zajišťuje peněžitý dluh pro případ, že dlužník nebude schopen svůj dluh splácet.
Zástavní smlouva může být uzavřena i s jinou osobou než s dlužníkem, pokud bude taková osoba souhlasit s tím, že zastaví svůj majetek.
V případě, že nebude dluh hrazen pak může věřitel přistoupit k prodeji zastavené nemovitosti. Ve smlouvě je nutné přesně popsat jakým způsobem bude probíhat realizace zástavy – na výběr může být například přímý prodej zástavním věřitelem, veřejná dražba a v určitých případech si může věřitel ponechat zastavenou nemovitosti na úhradu svého dluhu.
Při přípravě zástavní smlouvy je nutné pečlivě zkoumat, zda zřízení zástavního práva skutečně přinese věřiteli zajištění jeho dluhu. Zejména je nutné zkoumat pořadí zástavního práva, zda na předmětné nemovitosti nejsou závady, zda vlastník zastavované nemovitosti není v insolvenci nebo exekuci.
Kromě vymezení předmětu zástavy a způsobu realizace zástavního práva doporučujeme ve smlouvě rovněž upravit výši zajišťovaného dluhu, dobu trvání zástavního práva, prodloužení promlčecí doby a sankce v případě, že druhá strana neuvedla poctivě všechny skutečnosti nebo bude činit kroky v rozporu se zástavní smlouvou.
Zástavní smlouvu Vám můžeme připravit podle Vašich požadavků. Zároveň Vám zkontrolujeme, že jsou splněny všechny podmínky pro uzavření zástavní smlouvy a zastavovaná nemovitosti není stižena právními vadami uvedenými v katastru nemovitostí. Součásti zástavní smlouvy je rovněž příprava návrhu na zápis zástavní smlouvy do katastru nemovitostí.
Úprava společného jmění manželů – Klíčové informace a právní důsledky
Rozdělení společného jmění manželů je důležitým krokem pro ochranu majetkových zájmů obou manželů. Tuto smlouvu mohou uzavřít jak snoubenci před vstupem do manželství, tak manželé po jeho uzavření. Správně nastavená majetková smlouva poskytuje právní jistotu a ochranu nejen vůči manželům samotným, ale také vůči třetím osobám, jako jsou věřitelé.
Typy režimů společného jmění
Oddělené jmění: Tento režim zcela vylučuje vznik společného jmění manželů a týká se veškerého majetku, který oba manželé vlastní. Nejčastěji je sjednáván před uzavřením manželství. Pokud je sjednán až po svatbě, je nutné provést vypořádání již existujícího společného jmění a jasně stanovit vlastnictví jednotlivých položek.
Vyhrazující vznik společného jmění až ke dni zániku manželství: V tomto režimu vzniká společné jmění až při zániku manželství, což znamená, že po celou dobu trvání manželství se na majetek vztahuje oddělené vlastnictví. Tento režim může být komplikovaný při vypořádání po zániku manželství, a proto je často doporučováno zvolit režim odděleného jmění.
Rozšíření rozsahu společného jmění: Manželé si mohou do společného jmění zahrnout konkrétní majetek nebo dluh, který by jinak nebyl jeho součástí, například dům darovaný jednomu z manželů nebo zděděný majetek.
Zúžení rozsahu společného jmění: Umožňuje manželům vyloučit ze společného jmění pouze konkrétní věc, právo nebo dluh, aniž by bylo nutné vyloučit všechen majetek. To může být výhodné, pokud jeden z manželů chce ochránit specifické položky před vstupem do společného jmění.
Smlouva o úpravě majetkových poměrů pro případ zániku manželství: Tato smlouva upravuje majetkové vztahy manželů pro případ rozvodu nebo úmrtí jednoho z nich. Může určit, které majetky přejdou do výlučného vlastnictví jednoho z manželů nebo zůstanou ve spoluvlastnictví. Výhodou je, že na rozdíl od ostatních režimů nemusí být uzavřena formou notářského zápisu.
Výhody uzavření smlouvy o úpravě společného jmění
Uzavření majetkové smlouvy přináší několik výhod:
Ochrana před věřiteli: Pokud majetková práva vzniknou až po uzavření smlouvy, věřitelé nemohou zasáhnout do majetku, který byl zúžen nebo vyloučen ze společného jmění.
Právní jistota: Jasná úprava majetkových poměrů předejde sporům mezi manžely a chrání jejich majetkové zájmy při rozvodu nebo úmrtí.
Flexibilita: Možnost přizpůsobit majetkový režim konkrétním potřebám a situacím manželů, včetně úprav týkajících se budoucích majetkových přírůstků nebo dluhů.
Důležité judikáty a právní otázky
Judikáty o ochraně práv třetích osob: Soudy pravidelně zdůrazňují, že změny ve společném jmění manželů nesmí poškodit práva věřitelů. Pokud by manželé uzavřeli smlouvu o zúžení nebo vyloučení majetku ze společného jmění po vzniku dluhů, věřitelé mohou požadovat neplatnost takové smlouvy.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR: Vyplývá z něj, že v případě sporů o majetek, který byl vyňat z režimu společného jmění, je klíčové, zda byla smlouva uzavřena správně a řádně zveřejněna. Smlouvy, které nejsou řádně zveřejněny, nemají účinek vůči třetím osobám a mohou být považovány za neplatné.
Doporučení
Při uzavírání majetkové smlouvy mezi manžely je důležité zvážit všechny možné důsledky a právní rizika. Naše advokátní kancelář vám může pomoci s přípravou smlouvy na míru vašim potřebám, zajistit její správné uzavření a zveřejnění v evidenci, aby byla platná a účinná i vůči třetím osobám. Neváhejte se na nás obrátit pro odbornou pomoc a ochranu vašich majetkových práv.
Základní způsob fungování společnosti je uveden ve stanovách nebo společenské smlouvě.
Akcionáři nebo společníci si však mohou podrobněji upravit svá práva v akcionářské dohodě nebo dohodě společníků, a to buď všeobecné nebo jenom pro určitý projekt nebo určité časové období.
Výhodou takové dohody je skutečnost, že zde není stanovena povinnost jejího zveřejnění ve veřejném rejstříku.
Akcionářská smlouva nebo dohoda společníků může být buď obecnější nebo se může týkat individuální situace nebo obchodního případu ve společnosti. Sepsáním akcionářské smlouvy nebo dohody společníků, která je sepsána v písemné podobě a je právně závazná je chytrým způsobem, jak se vyhnout potenciálním sporům mezi akcionáři nebo společníky.
V akcionářské smlouvě si mohou akcionáři upravit:
jakým způsobem bude probíhat řízení a vedení společnosti
kdo a v jakém poměru bude nominovat statutární orgány
jaké jsou cíle a zaměření společnosti
postavení akcionářů a způsoby hrazení nákladů společnosti
otázky týkající se rozdělení zisku společnosti
použití zisku na další rozvoj společnosti
co budou akcionáři činit pro rozvoj společnosti, a to buď svojí činností nebo vložením finančních prostředků na rozvoj společnosti
způsob nakládání s akciemi například zřízením předkupního práva
stanovení způsobu určení kupní ceny za akcie
zřízení opčního práva
podmínky pro případná jednání, která by měla konkurenční charakter k podnikání společnosti, kdy takové jednání lze zakázat, omezit, případně stanovit podrobnější podmínky pro veškeré činnosti akcionářů, které by měly konkurenční charakter k podnikání společnosti
Smlouva by pak dále měla upravit dobu svoji platnosti, sankce za porušení dohodnutých ustanovení.
Rovněž se doporučuje mít v akcionářské dohodě nebo dohodě společníků uveden a podrobněji stanoven postup, pokud bude možnost společnost prodat nebo případně spojit s jinou společností. U těchto postupů je vhodné mít upraveny postupy i k minoritním akcionářům nebo společníkům, aby ti svým jednáním neblokovali prodej společnosti nebo vstup dalšího investora např. klauzulí drag-along, kterou se minoritním akcionářům ukládá povinnost prodat akcie nebo své podíly za stejných podmínek za kterých převádí své akcie nebo podíly většinový akcionář.
Jako poslední bod by měla akcionářská dohoda upravit postup v případě, kdy dojde k rozporu mezi společníky nebo akcionáři a ti nejsou schopni své problémy řešit dohodou. Obvykle se pak stanoví třetí nezávislá strana, která nezávislé posoudí problematiku, případně je možné rovněž upravit postup exitu akcionářů nebo společníků, kteří nesouhlasí s postupem ve společnosti.
Smlouvu Vám připravíme na míru Vaším požadavkům, a to po zodpovězení dotazů prostřednictvím emailu nebo po krátkém projednání, tak abychom mohli připravit smlouvu, která bude vyhovovat konkrétní situaci.
Proč je důležité mít uzavřenou smlouvu o vzájemné spolupráci při podnikání
Když se podnikatelé rozhodnou spolupracovat na společném projektu, může to přinést mnoho výhod, jako je sdílení zdrojů, rozdělení nákladů a rizik, a lepší využití schopností a dovedností obou stran. Ovšem, bez řádně uzavřené smlouvy o vzájemné spolupráci mohou vzniknout významné problémy, které mohou vést ke sporům, finančním ztrátám nebo dokonce k zániku celého projektu.
Problémy při neexistenci nebo špatném uzavření smlouvy
Nejasná práva a povinnosti: Pokud smlouva není uzavřena, mohou se podnikatelé ocitnout v situaci, kdy není jasné, kdo za co odpovídá. To může vést k nedorozuměním, zpožděním a nakonec i k neplnění povinností.
Chybějící ujednání o odměně a splatnosti: Bez smlouvy nemusí být jasné, jaká je odměna za jednotlivé úkony a kdy má být zaplacena. To často vede k finančním sporům a nejasnostem v cash flow.
Nedostatek ochrany důvěrných informací: V podnikání jsou často sdíleny citlivé informace. Bez ujednání o mlčenlivosti hrozí riziko úniku těchto informací, což může poškodit pověst nebo konkurenční postavení jedné ze stran.
Chybějící konkurenční doložka: Bez jasné dohody o tom, zda a jak mohou podnikatelé spolupracovat i s jinými partnery nebo konkurenty, může dojít ke konfliktu zájmů.
Nejasnosti při ukončení spolupráce: Bez předem stanovených podmínek pro ukončení spolupráce může dojít ke komplikacím, zejména pokud jedna ze stran ukončí spolupráci nečekaně nebo bez důvodu.
Nedostatečné sankce za porušení: Smlouva, která neobsahuje jasně definované sankce za porušení dohodnutých povinností, může ztížit vymáhání náhrady škody nebo jiné formy kompenzace.
Nejčastější problémy u špatně sepsaných smluv
Příliš obecné nebo nejednoznačné formulace: Smlouvy, které nejsou dostatečně konkrétní, často vedou k rozdílnému výkladu a tím i k potenciálnímu sporu.
Nedostatečná specifikace cílů a výsledků spolupráce: Pokud smlouva neobsahuje konkrétní cíle, časový rámec nebo kritéria pro úspěch, může být obtížné měřit, zda byly povinnosti splněny.
Opomenutí klíčových ujednání: Špatně sepsané smlouvy mohou opomíjet důležité aspekty, jako jsou duševní vlastnictví, závazky po ukončení spolupráce nebo ochrana dat.
Nejasné podmínky pro ukončení smlouvy: Bez jasných ustanovení o tom, jak lze smlouvu ukončit, mohou vzniknout složité situace, kdy se jedna ze stran cítí „uvězněná“ v nevýhodném vztahu.
Výhody uzavření dobře připravené smlouvy o vzájemné spolupráci
Jasná pravidla a odpovědnosti: Smlouva jednoznačně stanoví práva a povinnosti obou stran, což minimalizuje riziko nedorozumění a zajišťuje hladký průběh spolupráce.
Finanční a právní jistota: Přesně definované podmínky odměn a splatnosti přinášejí finanční stabilitu a chrání obě strany před nečekanými náklady.
Ochrana důvěrných informací: Smlouva obsahující klauzuli o mlčenlivosti chrání citlivé obchodní informace před neoprávněným zveřejněním.
Konkurenční doložka: Stanovení pravidel pro spolupráci s konkurencí pomáhá chránit zájmy obou stran a předchází střetům zájmů.
Sankce a řešení sporů: Jasně definované sankce za porušení smlouvy a mechanismy pro řešení sporů zajišťují, že v případě nesplnění povinností mohou strany snadno vymáhat náhradu.
Flexibilita a přizpůsobení: Smlouvy mohou být upraveny na míru konkrétním potřebám a situacím, což umožňuje podnikatelům přizpůsobit spolupráci měnícím se podmínkám trhu.
Příklady využití smlouvy o spolupráci mezi podnikateli
Spolupráce na vývoji nového produktu: Společnost vyrábějící hardware může uzavřít smlouvu se softwarem, aby společně vytvořily integrovaný produkt.
Sdílení zdrojů v rámci marketingové kampaně: Dvě nebo více firem se mohou dohodnout na společné marketingové kampani, sdílet náklady a výnosy.
Kooperace při poskytování služeb: Menší IT firmy mohou uzavřít smlouvu o spolupráci při poskytování komplexních služeb pro větší klienty.
Distribuce a prodej: Výrobce produktů může uzavřít smlouvu s distributorem pro efektivnější distribuci svých výrobků na nový trh.
Dobře sepsaná smlouva o vzájemné spolupráci je klíčem k úspěšnému a hladkému průběhu společných projektů. Naše advokátní kancelář vám pomůže připravit smlouvu na míru, která ochrání vaše zájmy a minimalizuje riziko sporů. Spojte se s námi a zajistěte si bezpečnou a efektivní spolupráci.
Dohoda o mlčenlivosti je závazná dohoda mezi stranami, kde si strany vymezí obsah a rozsah chráněných informací, které si strany v rámci jednání vymění a dále si stanoví dobu platnosti ochrany těchto informací a sankce za porušení mlčenlivosti.
Tuto smlouvu doporučujeme vždy uzavřít, pokud mezi stranami dochází k předávání důvěrných informací např. v rámci prodeje podniku, servisních smluv, smluv o zprostředkování apod.
Podpisem smlouvy NDA účastníci souhlasí s tím, že budou chránit důvěrné informace sdílené s nimi druhou stranou. Kromě toho, že bez souhlasu nezveřejní nebo neuvolní informace, se příjemce také zavazuje, že nebude kopírovat, upravovat nebo používat informace žádným způsobem, který není povolen druhou stranou.
Jelikož okolnosti uzavření smlouvy bývají velice rozdílné, tak i u této smlouvy doporučujeme individuální přípravu smlouvy, tak aby byl řádně zachycen rozsah poskytovaných informací, způsob a doba jejich ochrany a samozřejmě také určení adekvátní sankce za porušení této smlouvy.
Smlouvu Vám připravíme na mírů ihned poté, co s Vámi probereme informace, které jsou podstatné pro dobrý obsah smlouvy. Většinou je možné vše vyjasnit emailem, kdy Vám zašleme dotazy nebo krátkým telefonátem.
Smlouvou o smlouvě budoucí se strany zavazují, že po vyzvání v určené lhůtě uzavřou mezi sebou smlouvu, která bude mít obsah stanovený ve smlouvě budoucí. Obsah smlouvy nemusí být vypsán konkrétně a může být stanoven obecným způsobem. Ovšem v případě, kdy v době uzavření smlouvy budoucí již známe i obsah smlouvy, lze pouze doporučit, aby již budoucí smlouva byla co nejpodrobnější a nejpřesnější a tímto způsobem se vyvarovat pozdějším sporům.
Budoucí smlouvu, lze uzavřít ke všem smlouvám, které mohou být mezi stranami uzavřeny. Nejenom tedy ke kupní smlouvě, nájemní smlouvě, komisionářská smlouva, smlouva zprostředkovatelská, ale i ke smlouvám, které se týkají společností např. akcionářských dohod, společenských smluv, smluv o převodu akcií, smluv o převodu obchodního podílu apod.
Smlouva budoucí může být uzavřena i mezi dvěma stranami ve prospěch třetí osoby. Např. dvě osoby, které vlastní nemovitost se zaváží ve smlouvě budoucí, že své nemovitosti převedou ve prospěch třetí osoby.
Strany mají možnost stanovit si libovolnou lhůtu pro uzavření smlouvy. Tato lhůta může být například několik měsíců, let nebo může být stanovena i jiným obdobným způsobem. Například lhůta může být stanovena na dobu, kdy jedna ze stran dosáhne 25 let věku, do doby, než bude některá ze stran oddlužena, do doby, než nebude na některou ze stran vedena exekuce nebo jiné obdobné situace.
V předem stanovené lhůtě musí jedna ze stran vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy. Pokud strany nesjednají jinou lhůtu, druhá strana je povinna smlouvu uzavřít bez zbytečného odkladu. Strany si mohou také dohodnout případné podmínky pro uzavření smlouvy, například předložení určitých dokumentů nebo prokázání určité skutečnosti.
Co se stane, pokud některá ze stran nedodrží stanovenou lhůtu pro uzavření smlouvy?
V takovém případě má oprávněná strana možnost požadovat, aby obsah budoucí smlouvy byl určen soudem nebo osobou, kterou strany určily ve smlouvě. Pokud tato osoba neurčí obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo jej odmítne určit, oprávněná strana může navrhnout, aby obsah smlouvy určil soud. Strany si takto mohou určit i nezávislou osobu např. advokáta nebo poradce nebo jinou odbornou osobu, která určí obsah smlouvy.
Obsah budoucí smlouvy se stanovuje podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy sledovat. Při stanovení obsahu smlouvy se vychází z návrhů stran a přihlíží se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena. Důležitým faktorem je také uspořádání práv a povinností stran, které by měly být pečlivě zohledněny.
Co se stane, pokud nedojde k výzvě k uzavření smlouvy ve stanovené lhůtě?
Pokud nedojde k výzvě včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.
Pokud by došlo ke změně okolností a strany si ve smlouvě budoucí nevyhradily, že i přes změnu okolností má být smlouva uzavřena, tak povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Změna okolností musí být takové intenzity, že na druhé straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Změnu okolností musí strana ohlásit druhé straně bez zbytečného odkladu, jinak odpovídá za škodu tímto vzniklou.